Vranov a okolí
Okolí Vranovské přehrady umožňuje milovníkům pěší turistiky a cykloturistiky návštěvu zámku ve Vranově nad Dyjí, hradu Bítov, zříceniny hradu Cornštejn a mnoho dalších zajímavostí.
 |  |  |
|---|---|---|
 |
HRAD BÍTOV
Říčka Želetavka a řeka Dyje, si našly svou vodní pouť mírně zvlněnou poklidnou krajinou, do níž vyhloubily každá své působivé kaňony, aby se potom setkaly v romantickém místě, pod skalním masivem, který je přirozeným pevným bodem, odkud lze přehlédnout rozměrnou okolní krajinu. Není se tedy co divit, že předkům dnešního člověka se tento kraj zalíbil již v mladší době kamenné, kontinuálně až do dnešních dnů. Slovanské kmeny si našly tohle místo a panovaly zde už od Sámovy říše(r. 620), velkomoravské říše (do r. 906).
Po připojení k novému českému státu a v 11. století vytvořili na Dyji hraniční slovanské opevněné sídlo proti jižnímu tlaku německé kolonizace. Takže mezi léty 1061-1067 začíná vybudováním původně dřevěné pevnosti Bítova.
Ráz palácových interiéru je převážně novogotický. Je určován jedinečnou kolekcí romantických iluzivních maleb, které ve více než 20 místnostech revokují v plošně napodobovaném štuku, kameni, dřevě ideální vzhled quasi-gotického rytířského sídla. Jejich autorem je A. Schüller, vídeňský malíř a dekoratér, který je dokončil r. 1853. Interiéry, dnes již z větší části zpřístupněné, jsou doplněny sourodým novogotickým mobiliářem a velmi hodnotnou sbírkou obrazů tzv. druhé vlny rakouských a německých romantiků - ze zámku Rájce nad Svitavou (Schnorr z Carolsfeldu, Russ, Fendi, Camphusen). Bizarní kouzlo Bítova dotváří početné sbírky zoopreparátů - upomínka na sběratelskou činnost posledního majitele, Jiřího, barona Haase a jeho slavnou bítovskou zoologickou zahradu, jednu z největších soukromých zoo na kontinentě. Nejvyhledávanější je kolekce 51 vycpaných psů nejrůznějších ras, největší toho druhu na světě vůbec
HRAD CORNŠTEJN
Hrad Cornštejn byl vybudován v 1. polovině 14. století na strategické poloze západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště. Jeho jméno je nejspíše odvozeno z německého Zohn (hněv) a Stein (skála), tím měla být vyjádřena síla a pevnost hradu. Vznikl jako královská pevnost v linii podyjských hradů na jižní moravské hranici českého státu. Poprvé se uvádí v listině markraběte Karla z 31. května 1343, kterou dovolil Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka rozdělit jejich léno - hrady Bítov a Cornštejn - na tři díly.
V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Hradce, avšak k roku 1363 se Lichtenburkové opět uvádějí jako držitelé. Tehdy byl Cornštejn podstatně rozšířen, zejména o předhradí a zdokonalen hradní palác. Roku 1422 hrad údajně padl do rukou husitů. Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně nový palác se sálem ve II. patře. Od roku 1460 držel Cornštejn Hynek z Lichtenburka a na Bítově, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem Piem II. zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru. Jiří z Poděbrad hrad r. 1464 oblehl a jeho dobývání trvalo téměř rok. Obranu hradu vedl rytíř Jan Šarovec. V polovině roku 1465 byl Cornštejn králem dobyt, Lichtenburkům konfiskován a lénem udělěn Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang jej opravil a nově opevnil. Opevnění bylo rozšířeno i o bašty proti dosahu soudobého dělostřelectva. Po roce 1526 hrad opět přechází do vlastnictví Lichtenburků a k Bítovu. Za jejich panství bylo v roce 1542 opevnění Corštejna v souvislosti s tureckým nebezpečím naposled posíleno. Krátce na to, roku 1576, změnil hrad majitele a připojením k Bítovu zanikla potřeba dále jej udržovat. Od konce 16. století je hrad pustý. Jako součást bítovského panství přecházel Cornštejn postupně do vlastnictví Jankovským z Vlašimi (1617), hrabatům z Daunu (1788), počátkem 20. století zdědili panství Haugvicové. Roku 1906 je prodali Janu Ladislavovi Zamoyskému, který je postoupil knížeti Františkovi Radzivillovi. V roce 1912 získal panství Jiří ml. svobodný pán Haase z Hasenfeldu, jemuž zůstal až do zestátnění po II. světové válce.
TIPY NA VÝLETY
Bítov 47, tel.: 604 231 026
Lesná u Znojma, tel.: +420 602 745 458
ZÁMEK VRANOV NAD DYJÍ
Krajina, která vytváří zdejší přírodní scenérii, klimatické a geologické podmínky, to vše přivedlo lidské bytosti do těchto míst již v mladší době kamenné. Postupné předhistorické kolonizační vlny přivedly sem od neolitu, přes pozdní dobu kamennou, dobu bronzovou a dobu protohistorickou, rozličné migrační vlny. Polovina 6. stol.n.l. znamená příchod slovanských kmenů, které se od říše Sámovy (7.stol.), Velkomoravské ( do r. 908) až po spojení s českým státem (počátek 10. století), usadily v kaňonu řeky Dyje a zastavily na této linii tlak Germánů od jihu.
Tak vedle břetislavského hradu Znojma a nedalekého Bítova, je v raném středověku založen i Vranov, hrad připomenutý prvně r. 1100 kronikářem Kosmasem. Tady začíná už bezmála tisíciletá historie jedinečného stavebního skvostu na strmé skále nad 70 m. hlubokým kaňonem, který si na přírodě vybojovala Dyje. Okolí poskytuje archeologické doklady o kontinuálním osídlení kraje typu jevišovické kultury, únětického lidu a starohradištní keramiku pražského typu u nedaleké obce Šafov. Třicetikilometrový hluboký kaňon, který Dyje vyhloubila až ke Znojmu je dnes pod ochranou Národního parku Podyjí.
Základem areálu je trojkřídlá obytná budova. K objektu se přimyká oválná dominantní stavba - sál předků. Obytný trakt na druhé straně sousedí s budovami vytvářejícími nádvoří a předhradí. Severně je přistavěna kaple nejsvětější Trojice. V okolí zámku se rozkládá romantický lesopark s pozůstatky parkových staveb (kaplička, Felicitina studánka).
Nejcennější součástí zámku je sál předků s galerií rodu Althanů. Má bohatě zdobené stěny s reliéfy a freskami, ve výklencích jsou umístěny sochy představitelů rodu od Tobiase Krackera. Vrcholným dílem je stropní freska od Johanna Michaela Rottmayra, oslavující rod Althanů. Ostatní prostory zámku evokují atmosféru soukromého i společenského života šlechty v 18. a 19. století. Četné ukázky kameniny pocházející z produkce proslulé místní manufaktury. Zámecká kaple Nejsvětější Trojice.
VRANOVSKÁ PŘEHRADNÍ NÁDRŽ
Dominantou Vranovska je přehradní nádrž vybudovaná v období první republiky v letech 1930-1933. Betonová hráz zadržuje v jezeře o délce téměř 30 km 132.696 milionů m3 vody. Zatopená plocha činí 762,5 ha. Hloubka jezera dosahuje až 45 m. Hráz a hlavní přehradní jezero se nachází asi 1 km od centra Vranova nad Dyjí. Přehradní jezero je centrem rekreace a vodních sportů. Na své si zde přijdou milovníci windsurfingu a jachtingu. Vody nádrže jsou proslulé bohatstvím ryb. Písečná pláž s pozvolným vstupem do vody nabízí požitek z plavání pro začínající i zkušené plavce.
Na travnaté louce je dostatek stromů, které umožňují skrytí se před slunečními paprsky. Děti jistě využijí přítomnost velkého tobogánu. Na pláži je dostatek možností pro občerstvení i zakoupení dalšího zboží či suvenýrů. Rovněž se lze pohodlnou cestou přes visutý most nad ústím Švýcarské zátoky do přehradního jezera dostat na stranu hráze. Pláž je přístupná pro motoristy z Vranova nad Dyjí, kde je před hrází parkoviště o dostatečné kapacitě nebo od obce Štítary, kde je parkoviště skryto v lese. Pro cykloturisty se nabízí ještě možnost využít nejkratší cesty ze Znojma a sjet prudším klesáním ke konci Švýcarské zátoky a po jejím břehu dojet přímo k mostu vedoucí k pláži. Podél břehů se nachází velký počet soukromých a podnikových chat. Připravuje se obnovení lodní dopravy, která zde fungovala až do 80. let a byla vyhledávanou turistickou atrakcí. Cesta od hráze až k Bítovu přináší díky členitému charakteru přehradní trajektorie neobyčejně přitažlivé zážitky. Při plavbě po jezeře bychom se po průjezdu několika zákrutami dostaly až k bítovským zátokám pod zříceninu strážního hradu Cornštejn ze 14. století a o kousek dál k přítoku Želetavky, vévodí majestátně soutoku těchto řek starobylý hrad Bítov z 11. století. Pod námi by se nacházelo místo zatopeného starého Bítova, jehož základy jsou při poklesu výšky vodní hladiny vidět ještě dnes. Bítov však nebyl v 30. letech zatopen bez náhrady. Nad zátokami byla vybudována na tehdejší dobu velmi moderní obec, která je dnes jedním z center vranovského regionu.